Nemocenská kalkulačka 2024: Jak je placená neschopenka v roce 2024?
Zajímalo by vás, kolik je nemocenská v roce 2024? V této kalkulačce si můžete spočítat, kolik budete dostávat na neschopence, pokud onemocníte, stane se vám nějaký úraz, nebo vám bude nařízena karanténa.
Nárok na nemocenskou mají především zaměstnanci v pracovním nebo služebním poměru. V některých případech je nárok na placenou neschopenku, i při práci na dohodu o provedení práce (DPČ), nebo na dohodu o pracovní činnosti (DPČ). Nárok na nemocenskou mohou mít i OSVČ, u nich je výpočet neschopenky trochu odlišný.
Nemocenská kalkulačka: Výpočet nemocenské v roce 2024
Kolik je nemocenská v roce 2024 a kdo ji platí?
Pokud onemocníte, stane se vám úraz nebo je nařízena karanténa, tak můžete mít nárok na placenou neschopenku.
Nemocenská za prvních 14 dní:
Za prvních 14 dní na neschopence, je nárok na náhradu mzdy od zaměstnavatele. Tato nemocenská, je ve výši 60%, z průměrného hrubého hodinového výdělku. Při výpočtu se uplatní redukční hranice platné od 1. 1. 2024.
Během prvních 14 dní, dostanete zaplaceny pouze neodpracované hodiny. Při 40ti hodinové pracovní době, je to během prvních 2 týdnů, obvykle 80 placených hodin na neschopence.
Nemocenská od 15 dne:
Od 15 dne na neschopence, pak můžete mít nárok na nemocenské dávky od státu. Ty jsou vypláceny za každý kalendářní den a postupně se zvyšují:
- Od 15 do 30 dne je nárok na 60% z denního vyměřovacího základu
- Od 31 do 60 dne je nárok na 66% z denního vyměřovacího základu
- Od 61 dne je nárok na 72% z denního vyměřovacího základu
Na nemocenské dávky je nárok obvykle maximálně 380 dní (může ale být i prodlouženo – viz dále)
Jak dlouho může trvat pracovní neschopnost?
Doba v pracovní neschopnosti jako taková, není přímo omezena. V pracovní neschopnosti (na neschopence) můžete být tak dlouho, jak to bude potřeba. O zahájení a ukončení neschopenky, by měl rozhodovat váš lékař, na základě vašeho zdravotního stavu.
Něco jiného je ale doba, po kterou můžete mít nárok na nemocenské dávky. Tam už je maximální doba omezena příslušným zákonem. Maximální doba „placené“ pracovní neschopnosti, je 380 dní od začátku neschopenky.
Jen ve zvláštních případech, je možné i prodloužení této placené doby. Případně až o dalších 350 dní. Pouze ale tehdy, pokud si o to požádáte, a pokud je předpoklad, že se váš zdravotní stav brzy zlepší. Je i nutné vyjádření posudkového lékaře.
Je tedy možné i to, abyste byli v pracovní neschopnosti, a přitom ale bez nároku na nemocenské dávky.
Je nemocenská placená i o víkendu a ve svátek
Během prvních 14 dní neschopenky, dostáváte náhradu mzdy za nemoc od zaměstnavatele. První dva týdny máte zaplaceny jenom skutečně neodpracované hodiny. Pokud vám připadala nějaká směna i na víkend nebo svátek, tak můžete mít nárok na nemocenskou i za tyto dny.
Od 15 dne na neschopence, dostáváte nemocenské dávky od státu. Ty už jsou placeny za každý kalendářní den. Tedy i za víkendy (sobotu a neděli) nebo i za všechny svátky.
Nemocenská po skončení pracovního poměru
Na „placenou“ neschopenku může být nárok, i po skončení pracovního poměru. Pouze ale v případě, že onemocníte (zahájíte neschopenku), ještě v průběhu zaměstnání. Nebo nejpozději do 7 dní od skončení pracovního poměru.
Pozor na to, že za prvních 14 dní dostáváte nemocenskou od zaměstnavatele, za skutečně neodpracované hodiny. Pokud onemocníte až po skočení zaměstnání (do 7 dní), tak už ale není nárok na náhradu mzdy (v té době už jste nezaměstnaní).
Máte ale nárok na nemocenské dávky od 15 dne. Za nezaměstnané v pracovní neschopnosti po skončení zaměstnání, platí zdravotní pojištění stát. A tato doba se započítává i do důchodového pojištění. Nebo jako náhradní doba zaměstnání pro nárok na podporu v nezaměstnanosti.
Pracovní neschopnost na Úřadu práce
Pokud onemocníte v době, kdy jste vedeni jako nezaměstnaní v evidenci Úřadu práce, tak vám nevzniká nárok na nemocenské dávky. Výjimkou by byla situace, že byste onemocněli jen krátce po výpovědi ze zaměstnání.
Pokud by byla neschopenka zahájena do 7 dní od skončení zaměstnání, tak máte nárok na nemocenskou, i jako nezaměstnaní na Úřadu práce.
Nárok na nemocenskou ve zkušební době
Nárok na nemocenské dávky (placenou neschopenku), vzniká zaměstnancům již ve zkušební době. Účast na nemocenském pojištění (a tím i nárok na nemocenskou), je už od prvního dne v novém zaměstnání. Pokud nastoupíte alespoň na první pracovní směnu, tak vám vznikla účast na nemocenském pojištění a je nárok na placenou neschopenku.
Ve zkušební době, má ale neschopenka trochu jiné podmínky. Zatímco běžného zaměstnance, nesmí zaměstnavatel během pracovní neschopnosti propustit (dát mu výpověď), ve zkušební době může být zaměstnání ukončeno zaměstnavatelem. Ale až po 14 dnech.
Prvních 14 dní na neschopence, nesmí zaměstnavatel ve zkušební době ukončit pracovní poměr. Po dvou týdnech, už ale může. Na neschopenku to ale nemá vliv. Ta může pokračovat dále, i po skončení zaměstnání. A i nadále je nárok na nemocenské dávky.
