Kalkulačka: Kolik je odstupné a kdo na něj má nárok?
Při výpovědi ze zaměstnání, máte v některých případech nárok na odstupné. To může být obvykle 1 – 3 měsíční platy (v některých zvláštních případech potom dokonce i 12 měsíčních platů).
Na odstupné vzniká nárok podle zákoníku práce (zákon číslo 262/2006 Sb.), především v případě, kdy vám dá zaměstnavatel výpověď pro nadbytečnost nebo z organizačních důvodů.
Krom zákonného odstupného, ale můžete mít nárok i na tzv. „smluvní odstupné“. Například pokud si v pracovní smlouvě domluvíte jiné odstupné, nebo pokud je to sjednáno v kolektivní smlouvě apod.
Kalkulačka: Kolik je odstupné v roce 2024?
- Kalkulačka podpora v nezaměstnanosti 2024
- Kalkulačka: Výpočet čisté mzdy 2024
- Výpočet nemocenské za prvních 14 dnů v roce 2024
Kdo má nárok na odstupné?
Nárok na odstupné vzniká jen v některých případech, kdy dochází k ukončení pracovního poměru. Jednotlivé případy jsou uvedeny v paragrafu 67, zákoníku práce. Jedná se hlavně o situace kdy:
- Ruší se zaměstnavatel (zánik firmy), nebo jeho část
- Dochází k přemístění zaměstnavatele nebo jeho části (např. do jiného města/státu)
- Dostanete výpověď z organizačních důvodů
- Dostanete výpověď pro nadbytečnost
- Dostanete výpověď při snižování stavů
- Při ukončení zaměstnání po pracovním úrazu nebo při nemoci z povolání (výpověď, dohoda ze zdravotních důvodů)
Nárok na odstupné je jak při výpovědi, tak i při ukončení pracovního poměru dohodou, z výše uvedených důvodů.
V takovém případě máte nárok na odstupné:
- 1 měsíční plat, pokud jste pracovali méně než 1 rok
- 2 měsíční platy, pokud jste pracovali méně než 2 roky
- 3 měsíční platy, pokud jste pracovali 2 roky a více
- 12 měsíčních platů, pokud se jednalo pracovní úraz, nemoc z povolání nebo dosažení maximální expozice na daném pracovišti (rizikové pracoviště)
Kdy není nárok na odstupné?
V mnoha případech ukončení pracovního poměru ale na odstupné nárok není:
- Zpravidla při výpovědi ze strany zaměstnance (na důvodu nezáleží)
- Při ukončení pracovního poměru ve zkušební době
- Při ukončení pracovního poměru na dobu určitou
- Při odchodu do důchodu
- Při hrubém porušení pracovní kázně
- a jiné případy
Výpočet odstupného – z čeho a jak se počítá?
Odstupné se počítá z průměrného hrubého výdělku. To je něco jiného než průměrná hrubá mzda.
Odstupné se vypočítá tak, že se sečtou všechny příjmy za poslední kalendářní čtvrtletí a ty se vydělí počtem odpracovaných hodin. Tím se vypočítá hrubá hodinová mzda a z nich se pak vypočítá hrubá měsíční mzda:
Postup výpočtu odstupného:
- Sečtou se hrubé příjmy za poslední 3 měsíce (kalendářní čtvrtletí) – hrubá mzda nebo plat, odměny, prémie, bonusy, příplatky za práci v noci, přes čas, o víkendu apod.; náhrada mzdy za nemoc nebo dovolenou se nezapočítá
- Hrubé příjmy se vydělí počtem skutečně odpracovaných hodin (včetně přesčasů, doba na dovolené nebo neschopence se nepočítá)
- Průměrná hrubá hodinová mzda se vynásobí počtem hodin v týdnu (který je ve smlouvě, obvykle 40 hodin)
- Týdenní hrubá mzda se vynásobí koeficientem 4,38 (což je průměrný počet týdnů v měsíci)
- Výsledkem je průměrná hrubá mzda (průměrný hrubý výdělek)
Odstupné a daně – co se platí z odstupného?
Výše uvedený výpočet odstupného tím ale nekončí. Z odstupného se ještě platí daně. Neplatíte tedy sociální a zdravotní pojištění, jako u výplaty. Daň si ale stát vezme. Je to 15% z odstupného.
Vzhledem k tomu, že odstupné obvykle dostanete s poslední výplatou, pak může velmi snadno nastat situace, kdy je vaše poslední „výplata“ hodně vysoká (150 tisíc, 200 tisíc nebo více)
U odstupného se často může stát, že máte natolik vysoký základ daně, že kromě základní daně 15%, budete platit ještě zvýšenou daň 23%. Ta se platí, pokud máte v jednom měsíci vyšší hrubou mzdu než cca 131 901 Kč, pak se automaticky z toho, co je nad 131 901 neplatí daň 15%, ale 23%
Pokud ale váš celkový roční příjem nepřesáhne 1 582 812 Kč, pak se vám tato zvýšená daň zase vrátí, až budete podávat roční daňové přiznání.
